Brno | www.levnezdomova.cz

Na úvod » Původní Velká encyklopedie měst a obcí ČR » Jihomoravský kraj » Brno

Brno

BRNO

V brněnské kotlině žil člověk již od pravěku, na území Brna byla sídliště v době Velkomoravské říše. Kolem r. 1000 vznikla osada u brodu přes řeku Svratku, nynější Staré Brno, a ta dala městu jeho jméno. Od 11.stol. zde stál břetislavský hrad, sídlo přemyslovského údělného knížete. V předhradí se vyvíjely české trhové vsi - jak na Starém Brně, tak kolem Horního (Zelného) trhu. Od 13. stol. přicházeli cizí kolonisté: Němci, Flandrové a Valoni, kteří se usídlili kolem Dolního náměstí (Svobody). Svoji obec vytvářeli i Židé v dolní části dnešní Masarykovy. Právní oporou pro rozvoj města se stalo větší a menší privilegium, které mu r. 1243 udělil český král Václav I. Město se ohradilo hradbami s pěti branami (Měnínskou, Židovskou, Starobrněnskou, Veselou a Běhounskou). Se dvěma farními kostely - sv.Petra a sv. Jakuba - se o duchovní potřeby staralo několik klášterů: benediktinský v Komárově, premonstrátský v Zábrdovicích, kláštery žebravých řádů - dominikánů a minoritů, heburský, johanitská komenda a cisterciačky na Starém Brně, jejichž klášter založila královna Eliška Rejčka. Hrad Špilberk byl koncem 13. století přestavěn do gotické podoby. Město bylo ve 14. stol. sídlem moravských markrabat a prožívalo svůj rozkvět. Tehdy bylo ve městě asi 1000 domů a 11 000 obyvatel. Díky právu výročních trhů vzrůstal mezinárodní obchod, který si vynutil důkladnou znalost právních předpisů, a tak r.1355 sestavil radniční písař Jan Knihu výroků brněnských konšelů, která se stala právním vzorem mnoha měst. V čele města stál rychtář a rada města dvanácti konšelů. Od poloviny 14. stol. bylo Brno sídlem moravských zemských sněmů, které se scházely střídavě v Brně a v Olomouci. Tyto orgány zemské samosprávy řešily otázky politické, soudní a finanční a vedly zápisy do zemských desek. Za husitských válek zůstalo město věrné králi Zikmundovi a husité je dvakrát marně obléhali v r.1428 a 1430. Probíhala zde i první diplomatická jednání, která vyústila v basilejská kompaktáta. Roku 1454 král Ladislav Pohrobek vypověděl Židy z města a ti se soustředili kolem dnešní ul. Křenové. Za krále Jiřího z Poděbrad se Brno přidalo k jeho protivníku Matyáši Korvínovi, uznávanému na Moravě za českého krále. Za obou občanských válek v 15. stol. stagnoval počet domů i obyvatel a obchod upadal. V pol. 16. stol. se Brno začalo přiklánět k protestantismu, jehož stoupenci získali převahu v městské radě. Rekatolizační úsilí přivedlo do města nové katolické řády, z nichž zejména jezuité a kapucíni získali velký vliv. Počet obyvatel v předbělohorské době byl zhruba na stejné úrovni, jako před 200 lety. Město se r. 1619 přidalo ke stavovskému povstání, za což bylo potrestáno. Roku 1643 a zvláště r. 1645 se jako jediné město na Moravě ubránilo dlouhému obléhání švédských vojsk a tím umožnilo rakouské říši zformování nové armády a zastavení švédského tlaku. Při obraně se vyznamenali vojenský velitel Radouit de Souches a rektor jezuitů P. Martin Středa. Město bylo za své zásluhy odměněno novými privilegii včetně povýšení znaku. Během třicetileté války se Brno stalo jediným hlavním městem Moravy a od roku 1641 byly v Brně trvale uloženy Zemské desky pro Moravu. Po třicetileté válce se stalo město nedobytnou barokní pevností. Roku 1742 je marně dobývali Prusové. Postavení Brna podtrhlo i založení biskupství v r. 1777. V 18. stol. dochází k rozvoji průmyslu a obchodu, který pokračuje i ve století následujícím. V Brně se soustřeďuje textilní a strojírenský průmysl, rychle jsou zaváděny nejnovější technologie a roku 1839 přijíždí do Brna první vlak. S rozvojem průmyslu rostou předměstí a město ztrácí charakter pevnosti stejně jako Špilberk, ze kterého se stalo vyhlášené vězení. Vedle kriminálních zločinců sem byli zavírání i političtí odpůrci rakouské říše. Postupně se bourají hradby, které jsou po vzoru Vídně nahrazovány budovami a zelenými plochami, tvořícími nový městský okruh. Roku 1850 je k městu připojeno 32 okolních obcí, takže počet obyvatel dosáhl 46 tis. Je zavedeno plynové osvětlení (r.1847), pouliční dráha (r.1869), vznikají gymnázia, reálky i vysoké školy (německá technika r.1873, česká r. 1899). Na přelomu 19.a 20.stol. vrcholí ve městě národnostní rozpory mezi německým a českým obyvatelstvem. Převaha Němců v městské samosprávě končí až roku 1919. Za první republiky bylo Brno druhým městem po Praze - jak svou velikostí (r.1921: 210 tis. obyv., r. 1937: 300 tis.), tak i významem - bylo hlavním městem země Moravskoslezské. V té době byla založena Masarykova universita (r.1919) a výstavou soudobé kultury je otevřeno brněnské výstaviště (r.1928). Město bylo nejen střediskem průmyslu a obchodu, ale i školství a kultury. Ze známých osobností zde působili zejména Leoš Janáček, Viktor Kaplan, Jiří Mahen a Bohuslav Fuchs. Druhá světová válka způsobila Brnu značné škody. Za nacistické okupace zahynulo v na popravišti v Kounicových kolejích mnoho českých občanů. Důsledkem toho byl odsun německého obyvatelstva z Brna v r. 1945. Následující období komunistické vlády přineslo městu hospodářskou i politickou stagnaci, jejíž důsledky se dodnes těžce překonávají. Od roku 1356 žijí a působí v Brně řeholníci řádu sv.Augustina. Zakládající listinu jejich brněnského kláštera vystavil moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský. Toto bylo potvrzeno v roce 1356 papežem a vzhledem k tomu, že Brno spadalo do správy olomoucké diecéze, olomoucký biskup vydal souhlas, aby na místě zvoleném moravským markrabětem byl vystaven klášter. Ten byl zřízen před brněnskými hradbami v blízkosti Rýnské brány (ústí do nynější Běhounské ulice). Nyní je znám pod názvem Místodržitelský palác. Z něj byli za josefínských reforem v roce 1782 přesídlení do bývalého cisterciáckého kláštera na Starém Brně. V roce 1653, tedy ještě v době, kdy augustiniáni sídlili v klášteře na nynějším Moravském náměstí, z odkazu brněnské šlechtičny Sibylly Polyxeny Františky z Montani, rozené hraběnky z Thurnu a Walsassina, vznikla nadace (známá jako Augustiniánská thurnovská nadace) k podpoře rozvoje hudby. Hlavním přínosem této fundace bylo významné obohacení tehdejšího brněnského hudebního i hudebně-pedagogického života. Činnost této fundace byla natolik rozsáhlá a závažná, že lze oprávněně říci, že v XVII. století augustiniáni dali Brnu opravdovou odborně vedenou hudební školu. V roce 1865 se stal jedním z fundatistů i mladičký Leoš Janáček, který později působil jako ředitel starobrněnského kůru.

Popis znaku: i jeho náčrt byly poslány ministerstvu vnitra a začalo jednání o vypracování konečné kresby. Ministerstvo vnitra nemělo námitek proti okamžitému užívání znaku z roku 1315 a město ho proto začalo ihned užívat. Archiv ministerstva vnitra vytýkal předloženému náčrtu některé vady; mnohé jeho připomínky byly respektovány, ale proti jiným město mělo námitky. Než jednání skončilo, došlo k okupaci a příslušné schválení nebylo už vydáno. Nacistická správa města Brna se po 15. březnu 1939 vrátila ke znaku z r. 1646, ale Ústřední národní výbor města Brna hned po osvobození 26. dubna 1945 prohlásil za znak města znamení z roku 1315. Tohoto znaku užívá Brno až dosud a příslušná ustanovení o něm byla podle zákona o městě Brně z 20. prosince 1968, č. 19 pojata také do chystaného statutu. Popis dnes platného znaku: Trojhranný gotický štít se zaoblenými boky má při horním okraji stříbrné polobřevno a pod ním tři břevna rozložená tak, že u vrchu štítu je stříbrné polobřevno, pod ním červené břevno, stříbrné břevno a zase červené břevno. Poměr šíře polopruhu a břeven je 1: 2: 2: 2.

Pamětihodnosti: Hrad a pevnost Špilberk - Založen v polovině 13. století jako královský hrad k ochraně města Brna. Od 17. století zemská pevnost, v 18. a 19. století vězení pro politické vězně, zvané „žalář národů“ habsburské monarchie. V roce 1939 - 1940 věznice brněnského gestapa, poté vojenský objekt. Od roku 1960 sídlo Muzea města Brna. Návrší s chrámem sv. Petra a Pavla v místech předpokládaného původního brněnského hradu s hradní kaplí z 11. a 12. století. Po jeho zániku už samostatná románská bazilika přestavěná ve 13. století na gotický chrám, ten byl upravován v 15. a 16. století, barokizován v 18. století. Současná novogotická úprava z přelomu 19. a 20. století. Od roku 1777 sídlo biskupství brněnského. V současné době zpřístupněna původní krypta kostela z 12. století. Kostel svatého Jakuba - národní kulturní památka. Vznikla ve 13. století. Ve 14. a 15. století vybudován dnešní halový chrám, pozdně gotický. (A. Pilgram, A. Gabri, M. Grim) definitivní podoba 16. století. Besední dům - postaven v letech 1871-1873 v novorenesančním stylu pro Český čtenářský spolek. Středisko české kultury a vzdělanosti v Brně, symbol českého cítění obyvatelstva města v germanizační vlně přelomu 19. a 20. století. Sídlo Státní filharmonie Brno a hlavní centrum mezinárodního hudebního festivalu „Moravský podzim“. Dietrichsteinský palác - Dietrichstejnský palác nechal postavit v letech 1613-16 G.G.Tencalla. Monumentální palác přestavěn kolem roku 1720. Částí areálu je „biskupský dvůr“ vystavěn 1352. Dnes Moravské zemské muzeum. Etnografické muzeum - Ústav šlechtičen, tzv. Škola Panny Marie, určen pro výchovu osiřelých šlechetných dívek. Janáčkovo divadlo. Klášter Kapucínů s kostelem Nalezení sv. Kříže - Kapucínský kostel a klášter na bývalém Uhelném trhu budoval od poloviny 17. století Ondřej Erna. V areálu se nachází krypta řádových členů a dobrodinců kláštera. Kašna Parnas - barokní kašna Parnas postavena na místě renesanční kašny z roku 1597. Veřejný monument dle projektu J. B. Fischera z Erlachu. Dílo z let 1690-97. Portál staré radnice - mimořádná ukázka pozdně gotického sochařství je bohatě zdobený portál Staré radnice od A. Pilgrama z roku 1510. Nová radnice - sídlo primátora a nejvyšších správních orgánů města. Historické jádro areálu vytvořeno v 80. letech 16. století pro zemské sněmy a sjezdy moravské šlechty, v 17. a 18. století rozšiřováno o další budovy kolem dvou nádvoří. Do dnešní podoby areál upraven v letech 1934-1935. Stará radnice - původní měšťanský dům s věží, v níž byly ukládány písemnosti, dokumenty a cennosti města, poté od poloviny 13. století centrum městské správy od roku 1935. Areál rozšiřován v 16. a 17. století přístavbami v nádvoří, úprava věže na počátku 20. století. Dnes Kulturní a informační centrum města Brna a známé centrum kulturních a společenských akcí např. Brněnské kulturní léto.Kostel svatého Michala. Augustiniánský klášter a Bazilika Nanebevzetí Panny Marie - bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně je právem označována klenotem gotické architektury na Moravě. Královská vdova, Eliška Rejčka, založila v roce 1323 při starším farním kostele Panny Marie klášter cisterciaček, zvaný Aula Sanctae Mariae, a nebo také klášter Králové. V roce 1782 na toto místo byli přesídleni řeholníci augustiniáni, kteří do tohoto data sídlili ve svém klášteře u kostela sv. Tomáše, na nynějším Moravském náměstí. Od toho roku se tedy stává starobrněnský klášter jejich novým domovem a zároveň opatskou rezidencí. Gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie vyniká z ostatních stavebních památek své doby nejen složitou a u nás ojedinělou půdorysnou skladbou, ale také v našich zemích neobvyklou stavební technikou jako architektura z režného, neomítnutého cihelného zdiva, kde se střídmě uplatňuje tesaný kámen. Tento chrám byl v XVIII. století výzdobou svého interiéru barokizován. Do tohoto období lze také zahrnout dostavbu barokních budov opatství. V roce 1686 byl zvolen augustiniánským opatem Jan Gregor Mendl, který v tomto klášteře objevil a formuloval teorii dědičnosti. V roce 1987 byl starobrněnský chrám papežem Janem Pavlem II. povýšen, a od té doby nese titul „Basilika minor“. Klášter byl působištěm řady významných osobností. Letohrádek Mitrovských - Letohrádek Mitrovských je klasicistní letohrádek, původně obklopený zahradou, oranžérií a skleníkem. Vybudoval jej Antonín Mitrovský. Stavba později často měnila majitele, až přešla do správy města.Vila Tugendhat - Na Černopolní ulici, odkud se otvírá pěkný pohled na panorama města Brna, najdeme jedno ze stěžejních děl světové funkcionalistické architektury a nejvýznamnější stavbu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe na evropské půdě. O to cennější, že se jedná o jeho jediné dílo z předválečného období, dochované téměř v původním stavu. Stavba vily byla zahájena v červnu 1929. Manželé Tugendhatovi se do ní nastěhovali v prosinci 1930, ale vilu užívali jen do roku 1938, kdy museli uprchnout před nacisty. Ti objekt zabrali a využívali; na konci druhé světové války byl dům zpustošen osvobozovacími vojsky. Až od 80. let, kdy byla vila rekonstruován a předána do užívání městu Brnu, sloužila nejrůznějším účelům. Nyní vilu Tugendhat spravuje Muzeum města Brna, které ji zpřístupnilo veřejnosti. Vila leží poněkud stranou od prohlídkové trasy, proto doporučujeme auto, taxi, případně městskou hromadnou dopravu. Autorem Vily Tugendhat je Ludwig Mies van der Rohe  - německý architekt (27.3.1886 - 17.8.1969). Jeho dílo vyšlé z klasicistní tradice dospělo přes funkcionalismus k specifickému modernímu klasicismu elegantních jednoduchých forem. Hlavní díla: pomník K. Liebknechta a R. Luxemburgové v Berlíně, německý pavilón na Mez. výstavě v Barceloně, vila Tugendhat v Brně, areál IIT v Chicagu, Crown Hall v Chicagu, Národní galerie v západním Berlíně. Zemanova kavárna - Sady na Kolišti byly sice založeny až koncem 18. století, ale po odstranění zbytku městských hradeb a bašt došlo k jejich podstatnému rozšíření. Byly vyhledávány nejen kvůli promenádám a koncertům, ale i kvůli tzv. povětrnostnímu pavilonu U žáby, kde během procházky mohli výletníci načerpat řadu zajímavých odborných poznatků z oboru meteorologie. Stávala tu i velice populární kavárna Café Schopp, kterou později v roce 1925 nahradila Zemanova kavárna, první důsledně funkcionalistická stavba v Brně, projektovaná architektem Bohuslavem Fuchsem. Původní kavárna musela v roce 1964 ustoupit Janáčkovu divadlu. V roce 1994 však byla tato unikátní architektonická památka znovu postavena podle původního projektu nedaleko místa někdejší stavby. Kostel sv. Tomáše - někdejší augustiniánský klášter založil v roce 1350 markrabě Jan Jindřich Lucemburský, bratr císaře Karla IV. Klášterní kostel se měl stát posmrtným monumentálním sídlem moravských vladařů. Byl značně poškozen v průběhu třicetileté války. Nový barokní trojlodní chrám sv. Tomáše byl postaven v letech 1665-75 podle plánu Jana Křtitele Erny. Z původního inventáře se v kostele dochovala kamenná pieta z doby kolem roku 1385, patrně dílo Jindřicha Parléře. Nový pozdně barokní klášterní komplex byl vybudován podle plánů Mořice Grimma. Portál bývalé klášterní prelatury - Místodržitelského paláce - s plastikami zakladatele kláštera, moravského markraběte Jana Jindřicha, a jeho syna Jošta je dílem J.L.Webera z let 1742-49. V současné době je v objektu umístěna stálá expozice volného umění ze sbírek Moravské galerie. Pamětní deska připomíná pobyt Napoleona I. v Brně v letech 1805 a 1809.

Současnost: Počet obyvatel 388 899. Primátor – RNDr. Petr Duchoň, náměstci primátora – Ing. Jarmila Horová, CSc., Ing. Milan Šimonovský, Bc. Pavel Kuba, tajemník – Ing. Pavel Loutocký, rada města – Ing. František Polách, Ing. Stanislav Juránek, Petr Zbytek, Ing. František Kania, doc. Ing. arch. Jiří Löw, MUDr. Bořek Semrád, zastupitelstvo města – Mgr. Tomáš Drobný, Karel Hledík, Ing. Jiří Komůrka, Ing. Ivan Kopečný, Bc. Ladislav Koukal, JUDr. Dagmar Lastovecká, Ing. Miroslav Loutocký, Ing.arch. Svatopluk Pavelka, Ing. Zdeněk Polívka, CSc., PaedDr. Vilém Buriánek, Jiří Houdek, Ing. Jaroslav Krajzl, Ing. Jiří Lefner, RNDr. Dana Pohanková, PhDr. Dana Pohanková, PhDr. Rudolf Pospíšil, CSc., Lubomír Smutek, Mgr. Jan Šabata, Karel Švehla, Pavel Surý, MVDr. Vlastimil Žďárský, Ing. Jan Holík, RNDr. Barbora Javorová, Ing. Josef Pelikán, Ing. Rostislav Slavotínek, Ing. Bc. Oldřich Ševčík, Ing. Pavel Březa, Ing. Ladislav Býček, Ing. Jiří Eibel, doc.PhDr. Josef Kůta, CSc., doc.Ing. Jan Satoria, DrSc., PaedDr. Anna Štofanová, Milan Dočkal, Ing. Vítězslav Dostál, Ing. Pavel Knecht, JUDr. Richard Novák, Ing. Jana Drápalová, JUDr. Jan Kryčer, MUDr. Pavel Hála, Ing. Ivan Dřímal, MUDr. Jan Kopeček, Ing. Jiří Horák, Petr Pěkný.

Osobnosti: Cyril František Napp (1782-1867) – opat, Antonín Thaller ( 1796-1843 ), František Matouš Klácel (1808-1882), František Tomáš Bratránek (1815-1884), Tomáš Eduard Šilinger (1866-1913), Jan (Johann) Gregor Mendel (1822-1884) – opat, Pavel Křížkovský (1820-1885), Leoš Janáček (1854-1928) – významný český skladatel.

Významné firmy: ZETOR a.s. – výroba traktorů a motorů, KRÁLOVOPOLSKÁ a.s. – zařízení pro petrochemii, ocelové konstrukce, ALSTOM POWER s.r.o. – parní elektrárny a teplárny, turbíny, ZBROJOVKA Brno a.s. – sportovní zbraně, obráběcí stroje, nářadí, ŠMERAL Brno a.s. – tvářecí stroje, nástroje, odlitky, ABB EJF a.s. – nízkonapěťové a vysokonapěťové rozvaděče, FLEXTRONIC INTERNATIONAL s.r.o. – elektronické měřící přístroje, BMT a.s. – zdravotnická technika, rentgenové přístroje, GiTy a.s. – počítačové sítě, veřejná datová síť, KRAS HAKA Brno a.s. – výroba svrchních oděvů, profesní oděvy, NOVÁ MOSILANA a.s. – výroba česanců, přízí a tkanin, LACHEMA a.s. – chemické speciality, diagnostika a léčiva, YTONG a.s. – výroba tvárnic, desek, termopancířů, STAROBRNO a.s. – výroba piva, Brněnské výstavy a veletrhy – pořádání výstav a veletrhů.